O PLEMENI


Původ
Všechna salašnická plemena jsou potomky molossoidních psů, přivedených do Švýcarska starověkými Římany v prvním století před naším letopočtem.
Entlebušský pes je nejmenší ze čtyř švýcarských salašnických psů. Pochází z území Entlebuch , které se rozprostírá v hraniční oblasti mezi švýcarskými kantony Luzern a Bern.
První zmínka o tomto plemeni pod označením "ENTLIBUCHERHUND" pochází z roku 1889, ale ještě po delší dobu poté nebyli appenzelský a entlebušský salašnický pes mezi sebou vůbec rozlišováni. 
V roce 1913 byli čtyři zástupci tohoto malého honáckého psa s vrozeným krátkým ocasem na výstavě v Langenthalu předvedeni profesoru Heimovi, velkému příznivci všech plemen švýcarských salašnických psů. Na základě soudcovských posudků z této výstavy byli zapsáni do Švýcarské plemenné knihy psů jako čtvrté plemeno salašnických psů.
 Jejich standard byl ovšem sepsán teprve v roce 1927. Klub pro toto plemeno byl založen 28. srpna 1926 z iniciativy dr. B. Koblera jako KLUB FÜR ENTLEBUCHER SENNENHUNDE a od té doby byl chov těchto psů podporován a byli dále čistokrevně chováni. Jak malý počet zápisů do Švýcarské plemenné knihy ukazuje, vyvíjela se tato rasa jen pozvolna. Novou vzpruhu v zájmu o entlebušského salašnického psa dostal, když vedle jeho jemu tak vlastním schopnostem jako čilý a neúnavný honácký pes, prokázal i svoji vynikající způsobilost jako služební pes. Dnes, stále ještě při poměrně skromném počtu, získal tento aktraktivní tříbarevný pes svoje obdivovatele a těší se také přibývající oblibě jako pes pro rodinu.


Popis
Středně velký pes obdélníkového rámce, kompaktní tělesnou stavbou a typickou trojbarevností.
 Přípustná barevná varianta plemene je výhradně černá, celkové zbarvení s tříslovými a symetrickými bílými znaky. Bílá barva se musí vyskytovat i na hlavě, tříslová barva může oscilovat od žlutohnědé po rezavou barvu. Srst je tvrá s hustou podsadou.
Kohoutková výška psů je mezi 44-50 cm, u fen je to mezi 42-48 cm. Tělo je výrazně delší než celková výška, hrudník je hluboký a široký, hřbet je rovný. 
Tento pes má spíše širokou klínovitou hlavu s výrazně zúženou čenichovou částí. Oči má malé až středně velké s živým výrazem, v barvě tmavě hnědé až oříškové. Uši jsou přiměřeně velké, svěšené, špičky jsou zaoblené. 

Ocas entlebušského salašnického psa je dlouhý s bílým zakončením. Ojediněle se vyskytuje i jedinec s vrozeně zkráceným ocasem, kterému bílé zakončení chybí. Kupírování ocasu oproti minulosti není již povoleno. Nohy jsou krátké, rovné a viditelně osvalené. 

  

Povaha
Čilý, temperamentní, sebejistý a nebojácný; vůči důvěrně známým osobám dobromyslný a přítulný, vůči cizím poněkud nedůvěřivý; spolehlivý hlídač; veselý a učenlivý.
Entlebušský salašnický pes je přeborníkem v množství vynikajících psích vlastností. Je to přátelský společník a ochranář svého pána, jeho rodiny i dětí. Jeho rodina je pro něj na prvním místě. Kromě dobrého vztahu ke společenství „domácích" lidí si entlebušský salašnický pes zachoval také neagresivní vztah k ostatním psům a zvířatům vyskytujícím se v jeho domácnosti. Aby tomu tak bylo, je nezbytná správná socializace v jeho štěněčím věku a v době dospívání. Výcvik tohoto psa není náročný, avšak nedostatečný kontakt s člověkem a neúplná socializace může tyto psy povahově navždy poškodit a změnit. Proto dopřejme psu dostatek nových vjemů v různých situacích, aby z něj vyrostl příjemný, vyrovnaný psí společník. Nejlépe reaguje na vyrovnanou a láskyplnou výchovu. Jeho pán musí mít pevnou ruku a být vždy důsledný. Entlebušského salašnického psa nikdy netrestejte bitím! 

Tito salašníci byli původně vyšlechtěni jako švýcarští honáčtí psi a odedávna tak byli součástí mnoha statků a zemědělských usedlostí. Je vázaný na své teritorium a až na výjimky se netoulá. Lovecké instinkty jsou mu cizí. Stejně tak je nutné vědět, že i přes zcela nekonfliktní povahu entlebušských salašnických psů tito psi nikdy nepustí na své území cizí osobu bez jednoznačného svolení svého pána. Každého příchozího ohlásí bujarým štěkotem.

Je nesmírně vnímavý, snadno ovladatelný a učenlivý. Umí velmi dobře odhadnout situaci. Je chápavý víc, než si umíte představit. Ale také se u něj objevují vlastnosti, přisuzující se pouze lidem: bláznivost, ztřeštěnost, provinilost, mrzutost, urážlivost… Dle potřeby je samostatný, avšak pokud dá jeho pán povel, je pro něj přednější, než-li jeho vlastní rozhodnutí. Jsou velice inteligentní a mimořádně vynalézaví. Pokud se ale nudí, mohou svou inteligenci namířit nesprávným směrem.Chce být zaměstnáván a byla by škoda toho nevyužít. Vždy je připraven plnit úkoly a stále se snaží svému pánovi vyhovět. Nejlepší motivací jak ho něco naučit, či naopak odnaučit, jsou pamlsky. Především mladí psi disponují neúnavným temperamentem a usnou až v době, kdy se opravdu unaví.Vhodné je podporovat jejich intelekt různými psími hlavolamy a interaktivními hračkami. Většina entlebuchů je nadšenými aportéry a má rádo pobyt ve vodě. Je vyloženě optimistou a rozeným klaunem, který se stále snaží rozveselit rodinu a navodit příjemnou atmosféru. Díky své nekonfliktní povaze rád vyhledává i psí společnost a ostatní psy stále provokuje k hraní. Má bohatý hlasový projev od nejrůznějších tónů mručení, kňučení až pískání, který nejednou rozesměje každého.

S tímto psem zažijete vše, jen ne nudu.  

Péče
Jeho krycí srst je typicky krátká , tvrdá a lesklá s hustou měkkou podsadou. Nevyžaduje zvláštní péči, ale je vhodné pročesání vhodným hřebenem.
Toto plemeno má sice podsadu, která psům umožňuje bezproblémový a dlouhodobý pobyt venku, do kotce toto plemeno přesto nepatří. Entlebušský salašnický pes je vyrovnané a klidné povahy pouze v případě, že je s ním zacházeno jako s členem rodiny, což představuje blízký kontakt s člověkem a také možnost spaní blízko svého pána a jeho rodiny, nikoliv zcela odděleně. Traduje se legenda o římských legionářích, kteří si brali původce těchto psů s sebou na tažení, aby jim zahřívali lože.
Dále je doporučena péče o zuby pomocí mechanických pomůcek, nejlepší zubní kartáček pro psa je kost na žvýkání. Kosti psovi podáváme vždy v syrovém stavu, nejlépe části kloubů z telecího a hovězího. Nikdy mu nedáváme kosti krůtí nebo králičí z důvodu štěpení.

Díky své povaze, ochotě se učit novým věcem se snadno cvičí a promine i chyby začínajícího psovoda. Překypuje energií a hravostí, proto vyžaduje dostatek pohybu a psího vyžití.

 Spektrum využití tohoto plemene je opravdu široké. Uplatní se jako stopař, hlídač domu či stáda ovcí, vyhovuje mu výcvik poslušnosti, záchranářský výcvik, canisterapie, agility a nespočet dalších kynologických sportů.

Zdraví
Ač se jedná o plemeno poměrně malého vzrůstu, potýká se stejně jako ostatní plemena švýcarských pasteveckých psů s dysplazií kyčelních kloubů. 
Také se u něj může vyskytnout slabozrakost - “progresivní atrofie sítnice”, často označováno zkratkou PRA, nebo také šedý zákal čočky (katarakta). 
Pro oblibu entlebucha stále a cokoliv jíst - pozor na jeho obezitu.
Další vyšetření, které je třeba udělat pro případnou bonitaci je vyšetření na Ektopický ureter. Je to vrozená vývojová anomálie vývodních močových cest, projevující se vyústěním močovodů na nesprávném místě. To znamená, že namísto vyústění močovodů do močového měchýře dochází k vyústění močovodů např. v hrdle močového měchýře nebo přímo do močové trubice.
Psi s ektopickými močovody trpí většinou neustálým ukapávání moči. Tento samovolný únik moči se označuje inkontinencí. Léčba je možná pouze chirurgicky. Pro názorné vysvětlení doporučuji článek na stránkách klubu www.kssp.c z v sekci Zdraví


Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací   Souhlasím